Zajistit obranyschopnost, tudíž odstrašit potenciálního agresora nebo ho v případě nutnosti porazit, nelze bez obranného (zbrojního) průmyslu. Velký a intenzivní vojenský konflikt, natož strategického charakteru, nelze úspěšně zvládnout bez kvalitních a na bojišti konkurenceschopných zbrojních systémů a jejich dostatečné kvantity. Palebná síla je pak závislá nejen na množství platforem, ale zásadně také na množství munice dostupné v potřebném čase. Obranný průmysl je tak nutně integrální součástí schopností, které definují efektivnost dané země či aliance se ubránit. Stát, který chce uhájit svou suverenitu a územní celistvost vůči agresorovi, musí mít a rozvíjet obranný průmysl adekvátní současným a predikovaným hrozbám.
V České republice máme 2 635 obcí – zřizovatelů škol a 3 620 veřejných základních škol. Fragmentovaná soustava, v níž drtivá většina obcí zřizuje jednu školu, je neefektivní a v některých případech i nespravedlivá z pohledu podmínek vzdělávání. Nastal čas hledat nové cesty, jak všem dětem zajistit kvalitní výuku (kvalifikované učitele, podpůrné pozice na všech školách, kvalitní pedagogické vedení). Zřizovatelům je potřeba upravit nevýhodné podmínky, kdy malá obec zřizuje školu, která je pro ni finančně neudržitelná. Ověřenou možností je svazkování s finančními i pedagogickými výhodami.
Podnikání v rámci MSE má své specifické charakteristiky, které ztěžují standardizaci procesů. Vlastník-podnikatel v MSE je často jediný, kdo se stará o podpůrnou agendu, včetně digitalizace. Vzhledem k prioritě dosažení rychlých výsledků v MSE vyžaduje podpora digitalizace zde větší úvodní impuls než u velkých firem. MSE podnikatel totiž nemá žádný podpůrný aparát a může jen omezeně alokovat své zdroje (finance, lidi...), aby podporu získal. Digitalizace není vhodná pro každý podnik. Míra a vhodnost digitalizace závisí na povaze hlavních procesů v daném odvětví, například v automatizovaném strojírenství může být digitalizace přínosná, zatímco pro malého pekaře nemusí být vhodná. Na druhé straně, podpůrné procesy jako fakturace, účetnictví nebo marketingová komunikace jsou univerzálně využitelné, i když často nepřinášejí zásadní konkurenční výhodu. Každé MSE je jedinečné a jeho konkurenční výhoda pramení z této jedinečnosti. Posouzení, které procesy se ekonomicky vyplatí digitalizovat, vyžaduje odborníka, který pochopí unikátnost konkrétního MSE, nikoli obecné rady dostupné na internetu.
V roce 2022 byla zveřejněna studie o budoucnosti českého pracovního trhu, kterou připravila BCG ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), Aspen institutem a dalšími partnery. Tato studie se soustředila na očekávané změny, které ovlivní český pracovní trh do roku 2030. Mezi jejími hlavními výstupy patřila předpokládaná transformace struktury trhu práce, stárnoucí pracovní síla a růst počtu neobsazených pozic (nedostatek ~190 tisíců pracovníků v roce 2030). Nynější, aktualizovaná studie reflektuje nové ekonomické a technologické faktory a zaměřuje se na projekce do roku 2035. Prvním důležitým faktorem je nečekaný příliv uprchlíků z války na Ukrajině. K prosinci 2023 v Česku žilo ~375 tisíc ukrajinských uprchlíků, z nichž je ~210 tisíc ekonomicky aktivních. Nyní předpokládáme, že kolem 70% těchto uprchlíků pravděpodobně zůstane v ČR i po roce 2030. Dalším důležitým faktorem je rychlý rozvoj generativní umělé inteligence (GenA), která se na trhu masově rozšířila na podzim roku 2022. GenAI bude mít zásadní dopad na zvyšování produktivity pracovní síly, proto předpokládáme změnu struktury pracovního trhu a redefinování některých odvětví i profesí. Třetím faktorem je ukončení ekonomické recese po covidové pandemii, po které se předpokládá stabilizace inflace a růst reálných mezd, který spolu s rostoucí spotřebou domácností a očekávaného obnovení růstu investic přispěje k oživení ekonomiky.